Zasíláme vám dvě principiální připomínky k projednávání akceleračních zón

 

1) Proč se ze zákona zakazuje stavět fotovoltaika na bonitnější půdě, když může být, je-li správně koncipována, záchranou půdy před vysycháním? Touto cestou se podařilo například ozelenit v Číně část pouště Gobi https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0301479722019119 .

 Až se teplota ještě zvýší, což je následkem  procesů spojených s klimatickou změnou velmi pravděpodobné, ale i chaotickými srážkovými režimy, kdy dlouhá období bez deště jsou následována přívalovými srážkami, bude půda velmi pravděpodobně stále sušší. Máme na mysli agrovoltaiku, která je-li správně orientována a postavena, může mít díky částečnému zastínění blahodárný účinek na různé plodiny jako například špenát, listové saláty, mangold, mrkev, petržel, červená řepa, brokolice, květák, kedlubny, kapusta, zelí a drobné ovoce. Plošný zákaz nedává žádný velký smysl.

Při pěstování drobného ovoce může aplikace fotovoltaiky navíc přispívat ochraně plodin před poškozením silným deštěm či kroupami https://bvaargau.ch/de/blog/agri-pv-im-beerenanbau.

Správně navržená a koncipovaná agrovoltaika má vedle zmíněného přínosu i přínos zvýšeného přijmu pro zemědělce a může pokrývat velkou část zemědělské spotřeby elektrického proudu, koncentrované právě do období vyššího slunečního osvitu.

 2) Proč se neuvažuje se o tzv. „airborne“ větrných elektrárnách? Tyto jsou představovány elektrárnami, které pracují ve více stametrových výškách, buď jako drakové elektrárny s integrovanými vrtulemi či pozemním generátorem (Airborne Wind Energy Systems neboli AWES)  nebo jako balóny naplněné heliem s vrtulí. Chápeme, že se jedná o rozhodnutí jednotlivých investorů, ale  vliv na krajinu, avifaunu i obyvatelstvo je v tomto případě řádově menší a kapacitní faktor, podle zjištěných dat, je mnohem vyšší. Mohou v mnoha případech pracovat jen tehdy, je-li přímý požadavek elektřiny https://airbornewindeurope.org/archivos/7312 .